Obří stromy se stávají vydlabanými kánoemi

Obří stromy se stávají vydlabanými kánoemi

Sdružení „Pfahlbau am Attersee“ pokračuje v dávné tradici s podporou rakouských spolkových lesů (ÖBf) a přírodovědného muzea (NHM): Unikátní dřevěné kusy jsou vyrobeny ze dvou stříbrných jedlí starých více než 130 let, které byly vytěženy spolkovými lesy v lesním revíru Loibichl na Attersee. "Les byl vždy jedním z nejdůležitějších zdrojů lidského života - dřevo bylo nepostradatelné jako stavba a palivo již od doby kamenné a zůstalo jím dodnes. Projekt dlabaného dřeva přináší kus historie k životu zde na jezeře Attersee," říká Andreas Gruber, člen představenstva pro lesnictví a ochranu přírody spolkových lesů, které udržitelně spravují nejen okolní lesy, ale i jezero Attersee. Zatímco jednu vydlabanou kánoi vyrábí sdružení kůlových obydlí pomocí moderních nástrojů, tým vedený experimentálním archeologem Wolfgangem Lobisserem vyrábí druhou vydlabanou kánoi primárně pomocí replik prehistorických nástrojů. Vědci tak oživují řemeslo staré tisíce let. V roce 2011 vyhlásilo UNESCO několik zvláště dobře zachovalých osad na kůlových obydlích u jezera Attersee za světové kulturní dědictví.

Typické dřeviny

Pro tento mimořádný projekt jsou použity dva obzvláště mohutné obří stromy s výškou přes 40 metrů a obvodem až 3,5 metru. Za účelem nalezení správných exemplářů pracovníci spolkového lesnictví intenzivně hledali vhodné stromy a nacházeli je v městských částech Innerschwand a Unterach. "Jedle bělokorá je dřevina s dlouhou tradicí, která je pro tento region typická. Je stabilní, snadno se s ní pracuje, a proto je ideální pro produkci vykopaných stromů. To svědčí o rozmanité roli, kterou naše lesy v regionu hrají," říká Laurenz Aschauer, vedoucí lesního provozu ÖBf Traun-Innviertel.

Nástroje z doby kamenné se setkávají s motorovou pilou

Práce na dvou kmenech trvají celkem asi dva týdny. Na promenádě u jezera Seewalchner se snoubí výzkum, praxe a historie: jeden z obou kmenů pracuje převážně s rekonstruovanými nástroji z doby kamenné ze dřeva, kamene, železa nebo bronzu, zatímco na druhé straně řemeslníci ze sdružení Pfahlbau na Attersee a sedláci Seewalchner více spoléhají na motorové pily. "Celkem kolem 600 hodin ruční práce jde na vydlabanou kánoi - od vyrovnání trupu až po vyhloubení kufru. Naším cílem je přivést tuto originální postavu zpět k životu a učinit ji viditelnou a srozumitelnou pro každého," vysvětluje Gerald Egger z Attersee Pfahlbauverein.

Od jezera zpět na venkov

Po prvotním zpracování jsou vykopané polotovary, tzv. „šlehače“, ponořeny na několik měsíců do Attersee. Zálivka způsobí, že se dřevo zklidní a stane se odolnějším vůči slunci, větru a dešti. Vydlabané kánoe se konečně dočkají finálních úprav v létě 2026. Jejich další velké vystoupení bude v rámci zemské regaty, která by stejně jako v roce 2016 měla přilákat k jezeru Attersee mnoho návštěvníků.

Hromadové obydlí světového dědictví UNESCO u jezera Attersee

Dřevěné kůlové obydlí, známé také jako jezerní osady, byly typickou formou osídlení v alpské oblasti v období neolitu. Na jezeře Attersee byly dosud nalezeny pozůstatky více než 30 vesnic s kůlovými obydlími. Dřevo, nástroje a předměty každodenní potřeby, chráněné pod vodou a sedimenty, byly překvapivě dobře zachovány po tisíce let. Nejstarší známé datování se nachází v Seewalchenu v oblasti potápěčské věže a sahá až do roku 3 990 před naším letopočtem. V roce 1870 byl také v Seewalchen am Attersee, přímo u výtoku z Ageru, nalezen první kůlový obydlí v Horním Rakousku. V roce 2011 byla místa na jezeře Attersee spolu s dalšími v šesti zemích prohlášena za světové dědictví UNESCO. Sdružení „Pfahlbau am Attersee“ toto dědictví živě zprostředkovává a navazuje na tradici doby kamenné s kanoemi s vydlabanými zemními plošinami. Z toho je zřejmé, jak úzce byly tehdy život, les a voda propojeny.(gh)