Vytěžená zemina už brzy nebude odpadem

Vytěžená zemina už brzy nebude odpadem

"Existuje obrovský potenciál, který dosud nebyl využit." Tristan Tallafuss, výkonný ředitel Rakouského svazu recyklace stavebních materiálů (BRV), má na mysli výkopovou zeminu – materiál, který vzniká téměř při každém stavebním projektu a dosud se s ním nakládalo převážně jako s odpadem. Čísla ze spolkového plánu odpadového hospodářství jasně ukazují, kolik by se mohlo shromáždit: Podle toho se v Rakousku ročně vytvoří kolem 70 milionů tun odpadu. 41 milionů tun z toho – téměř 60 procent – ​​tvoří vytěžená zemina. To znamená, že vytěžená zemina je zdaleka největší jednotlivou položkou v produkci odpadu v Rakousku. Z Tallafussova pohledu by se dal používat „ve velkém přímo na stavbách, aniž by bylo nutné jakékoli ošetření“.

Brzy už nebude žádný odpad

Konjunktiv by nyní měl zmizet. Ministerstvo životního prostředí v současné době připravuje vyhlášku, která právně bezpečným a praktickým způsobem vymezí tzv. „odpad“ pro výkopovou zeminu. Podle aktuální předlohy by měl být certifikovaný odborník schopen prozkoumat materiál na místě. Pokud se prokáže určitá kvalita, materiál ztrácí svou klasifikaci jako odpad. Získává status produktu a může být používán bez dalších odpadových předpisů.

Jak důležité a prakticky aktuální toto téma je, ukazuje aktuální průzkum mezi čtenáři Bauzeitungu. Odpovědi hovoří samy za sebe: 73 procent považuje plánovanou regulaci za velmi rozumnou, protože nabízí velký potenciál pro recyklaci a snižování nákladů. Dalších 15 procent vidí výhody alespoň za určitých podmínek. Pouze kriticky posuzují – očekávají další byrokracii a rizika.

Dosud bylo nakládání s výkopovou zeminou na staveništi často spojeno s vysokými náklady na likvidaci, dlouhými dopravními trasami a složitou dokumentací. Skutečnost, že zde existuje obrovský potenciál pro efektivitu, je zřejmá i z prohlášení dotázaných. Jeden účastník to říká takto: „Může to být jen jednodušší, lepší a levnější.“

Toto hodnocení sdílí mnoho účastníků – ale zdaleka ne všichni. Při pohledu na možný potenciál úspor se názory liší: 23 procent si myslí, že je velmi vysoký a 39 procent si myslí, že je mírný. Osm ji naopak považuje za nízkou a 31 procent s úsporami vůbec nepočítá. Tyto odpovědi ukazují, že odvětví je heterogenní – ne každá společnost pravidelně provádí zemní práce nebo má logistické možnosti pro mezisklad.

Téměř všichni respondenti (více než 92 procent) zdůrazňují, že jasná a jednoduchá kritéria pro likvidaci odpadu jsou zásadní. Jde o praktičnost a právní jistotu – nikdo nechce fungovat v šedé zóně nebo se nechat brzdit složitými požadavky. Každý z 62 procent také požaduje právní jistotu, aby se zabránilo sankcím a snížení požadavků na dokumentaci a podávání zpráv. 58 procent oceňuje rychlé a levné testovací postupy a nejméně 39 procent by uvítalo podporu při implementaci. To ukazuje, že toto odvětví je nejen otevřené plánované regulaci, ale také konstruktivní – ovšem za podmínky, že je navrženo tak, aby bylo praktické.

Několik respondentů poukazuje na konkrétní možnosti opatření: spolupráce se skládkami a zpracovatelskými společnostmi, vlastní skladovací zařízení a jasné oddělení kontaminovaných a nekontaminovaných materiálů. Stále důležitější je další aspekt – image. Jeden komentář zní: „V image udržitelnosti vidíme příležitost, protože zákazníci věnují stále více pozornosti ekologické výstavbě.“