Skončilo Rakousko?

Skončilo Rakousko?

"Rakousko není úplně vybudované. Každý, kdo zastává tento názor, žije daleko od reality." Prohlášení Andrease Pfeilera, jednatele Asociace kamenných keramiků, je značně provokativní – a zcela záměrně zvolené. Je to reakce na požadavek drasticky omezit využívání půdy. Konkrétně: snížit denní spotřebu půdy z 11 na 2,5 hektaru. Naposledy ji zřídila ekologická organizace WWF.

Požadavek částečně splněn

Spotřeba půdy nebo využití půdy se vztahuje k utěsnění půdy stavbami, jako jsou budovy nebo silnice, aby do ní již nemohly pronikat srážky. Podle veřejně dostupných čísel bylo v roce 2024 neprodyšně uzavřeno téměř přesně 3,7 procenta rozlohy země. Hloupé na požadavku ekologických organizací je, že je již částečně splněn.

Upozorňuje na to průzkumník trhu Andreas Kreutzer, který se věcí intenzivně zabývá. V roce 2024 kleslo využití půdy druhý rok po sobě – o 15,5 procenta. Denní spotřeba půdy v roce 2024 tedy nebyla 11, ale 6,75 hektaru. Kreutzer připisuje pokles dvěma faktorům: Na jedné straně to bylo kvůli slabému stavebnímu sektoru – a tedy neudržitelný. Na druhou stranu „Strategie půdy Rakousko“ schválená státy a obcemi v únoru 2024 mohla mít také tlumící účinek.

Zástupce obchodního sdružení Pfeiler vidí svůj názor potvrzený skutečností. Rozumí ale rozdílným zájmům: "Nacházíme se v oblasti napětí, kterou je třeba pečlivě zvážit: Existuje oprávněný zájem na šetrném využívání vzácné půdy. Na druhou stranu roste počet obyvatel a s tím i potřeba životního prostoru a infrastruktury," říká Pfeiler. "Vezmu si příklad energetického přechodu: pro větrnou turbínu potřebujete přístupovou cestu a základy. Bez stavebních prací to nepůjde." Ale Pfeiler pokračuje: "Musíme postupovat inteligentněji a najít rovnováhu mezi různými zájmy pomocí flexibilních řešení. Pevný cíl, jako je cíl 2,5 hektaru, nás nikam neposune."

V létě průmysl stavebních materiálů zveřejnil stanovisko „Rakousko není dokončeno!“ prezentováno, ve kterém „ukazuje perspektivy pro udržitelnou budoucnost, jak z hlediska výstavby, tak využití půdy“. Tento poziční dokument byl nedávno projednán se skupinou špičkových odborníků ve Vídni. Zřejmý a pravděpodobně rétorický název akce: „Rakousko skončilo?

Pfeiler objasnil pozici průmyslu stavebních materiálů: „Rakouský průmysl stavebních materiálů se považuje za odpovědný a hledá dialog se zainteresovanými stranami, aby společně našli životaschopná řešení, jak může využití půdy fungovat udržitelně.“ K nalezení potřebné rovnováhy mezi jednotlivými zájmy je zapotřebí „strategické hospodaření s půdou s jasnými cíli“, vysvětlil Arthur Kanonier, vedoucí oddělení výzkumu pro půdní politiku a hospodaření s půdou na Technologické univerzitě ve Vídni. Již bylo využito kolem 6 000 km² zdejšího území, zhruba polovina je věnována stavebním pozemkům a čtvrtina je stále nezastavěná. S růstem populace se zvyšuje i tlak na dostupný prostor. "Na pořadu dne není rozrůstání se, ale zahušťování oblastí, které již byly vyvinuty," řekl Kanonier.

Zhutnění může významně přispět k hospodárnému využití půdy. Architekt Armin Mohsen Daneshgar vysvětlil potenciál přidání pater ke stávajícím budovám: „Vídeňské střechy nabízejí přibližně tři miliony čtverečních metrů prostoru pro 200 000 bytů.“ Lze postavit alespoň jedno patro, ale obvykle několik, aniž by to ovlivnilo kvalitu bydlení ve spodních patrech. Další pozitivní efekty: střešní zahrady jako zelené oázy a až 80procentní úspora energie, pokud bude v rámci rozšíření renovována i stávající budova.

Pfeiler také považuje hutnění za centrální páku. Přemýšlí také o využití stavebních pozemků, které již byly vyhrazeny: „Proč zalepovat nové oblasti, když je více než 67 000 hektarů vyhrazeno jako stavební pozemek, ale není využíváno?“ Mobilizace těchto oblastí je jedním z hlavních úkolů. To zahrnovalo stavební proluky ve městě, rozšiřování stávajících střešních prostor a zvyšující se zahušťování stávajících budov.

"Samozřejmě máme zájem na tom, aby stavba probíhala. Chceme se ale chovat zodpovědně a zavazujeme se k tomu," vysvětlil Roland Hebbel z Ústředního sdružení výrobců průmyslových stavebních produktů. Pro něj to znamená: nová budova ano, ale udržitelná. Ke změně kurzu vyzval i Daniel Fügenschuh, prezident Spolkové komory stavebních inženýrů: "Každý rok využíváme území o velikosti Eisenstadtu. To zvyšuje riziko povodní, tepelných ostrovů a dalších katastrof." Jeho řešení: lépe využít stávající budovy a centra měst. Rekonstrukce, mobilizace brownfields a přeměna starých komerčních ploch by mohly významně přispět k vytvoření nového životního prostoru bez využití další půdy.

Rakouská pozemková strategie si klade za cíl podstatně snížit využívání půdy do roku 2030. Současný vládní program definuje různé výchozí body pro výstavbu bez půdy, jako je upřednostňování recyklace půdy před sanací a renovace před novou výstavbou. Nyní uvidíme, co to znamená v praxi.

„Vidíme, že se v našem úsilí v posledních letech potvrzujeme,“ říká jednatel sdružení Pfeiler. Obchodní asociace již roky prosazuje opatření, jako je hustá zástavba, „protože to také šetří energii“. Minerální stavební materiály jsou navíc udržitelné, kruhové a multifunkční a umožňují stavbu ve větších výškách a s vyšší hustotou. Zástupce výrobce stavebních produktů Hebbel: „Tímto způsobem lze mobilizovat stavební pozemky a minimalizovat využití půdy.“

Fakta o využití půdy v Rakousku

• Bereits genutzt: 5.902 km² (7 Prozent der Staatsfläche)
• Davon versiegelt: 52,5 Prozent (3,7 Prozent der Staatsfläche)
• Flächenneuinanspruchnahme 2024: 24,7 km² (minus 15,5 Prozent zum Vorjahr)
• Täglicher Durchschnitt 2024: 6,75 Hektar
• Gewidmetes, unbebautes Bauland: rund 67.000 Hektar
• Wohnbedarf Wien: rund 15.000 neue Wohnungen pro Jahr
• Potenzial Wiens Dachflächen: 200.000 Wohnungen