Kde je vzestup?

Kde je vzestup?

Sektor rezidenční výstavby také zaznamená mírné zlepšení maximálně v roce 2026. Robert Jägersberger si o situaci v domácím bydlení nedělá iluze. Federal Guild Master of Construction pokračoval: „Nedoufáme v obrat, který bude hodný toho jména, nejdříve v roce 2027.“ Jasná slova zaznívají i od Georga Bursika, rakouského šéfa výrobce stavebních materiálů Baumit. „Jsme stále daleko od oživení nebo zlepšení již třetím rokem v řadě,“ říká – a popisuje situaci ve stavebnictví neomaleným slovem: „na hovno“. Markus Stumvoll, výkonný ředitel Rohrdorfer Baustoffe, hlásí nebývalý pokles ve svém oboru: „Nikdy v historii transportbetonu nic takového nebylo,“ říká Stumvoll. Také neočekává znatelné oživení dříve než v roce 2027 nebo 2028.

Čekání na obrat

Stavebnictví si uvědomilo, že dlouho očekávaný obrat je na dlouho. Namísto rychlého uzdravení nás čeká dlouhá a namáhavá cesta zpět do lepších časů. To se projevuje nejen ve stagnujícím příjmu zakázek, ale také ve vyčkávacím přístupu investorů a developerů. "Kdo věří, že příští roky přinesou další boom, bude zklamán. Nedojde k přehřívání, ale k pomalému, postupnému oživování. To je nový normál," říká Florian Bouchal, generální ředitel velkoobchodu se sanitární keramikou Frauenthal.

Kombinace stále poměrně restriktivních podmínek financování, vysoké inflace a politické nejistoty brzdí ochotu investovat i plánovací chování. Mnoho projektů zůstává na papíře nebo se roky odkládá. Bytová výstavba se stále „vůbec nestaví“, říká šéf Baumit Austria Bursik – navzdory rostoucímu počtu obyvatel. „Nová budova je hotová – za 15 let nebylo dokončeno tak málo bytů jako nyní,“ říká Bursík.

Odhaduje, že by bylo potřeba postavit 40 000 až 60 000 nových bytových jednotek ročně. Na začátku roku nám to chybělo 40 procent. Ani v oblasti renovací se toho nedělá dost. Více než dva miliony budov v Rakousku nesplňují současné tepelné normy. Bez drastických opatření bude trvat století, než se tyto zásoby energeticky zhodnotí, řekl Bursík.

Náladu ve stavebnictví podporují čísla ekonomických výzkumníků. Wifo očekává, že celkový objem výstavby letos mírně vzroste o 0,4 procenta. A o nastartování stavebního turba nemůže být řeč ani v následujících letech: Wifo předpovídá pro rok 2026 nárůst o 0,5 procenta a pro rok 2027 o 0,9 procenta.

Situace v rezidenční výstavbě zůstává obzvláště skromná: pro rok 2025 se předpovídá pokles o 0,5 procenta, následovaný marginálním zvýšením o 0,2 procenta v roce 2026, než se v roce 2027 zdá možný růst o 0,5 procenta. Strukturální slabost v rezidenční výstavbě podle Wifo vyplývá především z vysokých nákladů na financování a trvale slabé poptávky.

Věci vypadají poněkud lépe ve výstavbě komerčních budov, kde se očekává, že v příštích letech zaznamená růst o 0,6 až 1,0 procenta. Nejsilnější impuls však přináší inženýrské stavitelství, které je podporováno zejména investicemi do veřejné infrastruktury. Pro tuto oblast Wifo očekává růst o 0,9 procenta (2025), 0,7 procenta (2026) a 1,2 procenta (2027). Situace ve stavebnictví však zůstává poměrně napjatá. Jak říká jeden vývojář: "Růst ano, boom ne."

Ani od federální vlády se toho moc čekat nedá. "Časy budou i v nadcházejících letech těžké," řekl kancléř Christian Stocker při představování nového balíčku ekonomických stimulů v září. Rakousko musí šetřit. Vláda přesto předložila balíček ekonomických stimulů v hodnotě jedné miliardy eur – z toho 600 milionů již bylo vyčleněno v rozpočtu, zbytek získá přerozdělením a škrty v jiných oblastech. "Více peněz by bylo hezké, ale pokud nejsou k dispozici, musíte je nahradit kreativitou," řekl Stocker.

Ústředními prvky balíčku jsou navýšení investičního příspěvku, podpora energeticky náročných podniků ve výši 150 milionů eur a 120 milionů eur na rozšíření širokopásmového připojení. Lokalizační fond má navíc mobilizovat soukromý kapitál. Šetřit by se mělo i v oblasti byrokracie: Podle kancléře Stockera by zjednodušené a zkrácené postupy a také debyrokratizační opatření měly zajistit větší jistotu plánování a usnadnit investice. Je nutná trpělivost, řekl kancléř. "Myslet si, že se všechno stane přes noc, je mylná představa." Současný balíček položil základy pro vzestup, ale „snad se tak stane až zítra nebo pozítří“.

Reakce stavebního průmyslu jsou odpovídajícím způsobem věcné: „Balík ekonomických stimulů není velkým hitem a spolková vláda to od začátku připustila,“ říká spolkový cechmistr Jägersberger. Plánované navýšení příspěvku na investici sice zásadně vítá, ale vytýká mu, že je z něj stavebnictví dosud vyloučeno. "Pokud se tak nestane, pak tento takzvaný ekonomický stimulační balíček zcela obejde stavebnictví."

Stavbě by z jeho pohledu pomohlo, „kdyby se rychle řešila a realizovala opatření obsažená ve vládním programu“. Jägersberger vyjmenovává nejdůležitější opatření: vyčlenění dotací na bydlení, vyhodnocení bytového balíčku, nové vydání renovačního šeku, důsledné zkoumání standardů budov zvyšujících náklady a skutečná opatření k odbyrokratizaci. "Vládní program obsahuje důležitá prohlášení o záměru pro stavebnictví," řekl. "V konečném důsledku bude záležet na finanční únosnosti a realizaci plánovaných opatření, zda program skutečně vyvine očekávané pozitivní impulsy. Zejména stavebnictví se všemi navazujícími oblastmi je ekonomickým motorem par excellence a základním pilířem tuzemské ekonomiky."