Spotřeba půdy stále klesá

Spotřeba půdy stále klesá

Nové využití pozemků pro stavební účely v Rakousku v posledních dvou letech pokleslo. Podle aktuálních údajů Spolkového úřadu pro metrologii a zeměměřičství (BEV) a Spolkové agentury pro životní prostředí se nové využívání půdy v roce 2024 již druhým rokem po sobě výrazně zpomalilo: konkrétně v roce 2024 bylo každý den nově využíváno 6,75 hektaru půdy, což je pokles o 15,3 procenta oproti předchozímu roku. Celková plocha nového ročního využití činila 24,7 kilometrů čtverečních, po 29,2 kilometrech čtverečních v roce 2023. V roce 2022 to bylo 43,6 kilometrů čtverečních. To znamená, že roční spotřeba půdy se během dvou let snížila téměř o polovinu.
Celkem sedm procent celkové národní plochy v Rakousku bylo v roce 2024 využito pro zahrady, budovy, provozy, dopravu, volný čas a těžební oblasti (= využití půdy). Přibližně polovina z toho byla utěsněna, tj. přestavěna, asfaltována nebo betonována (= povrchové těsnění). Míra plombování v současnosti představuje 3,7 procenta celostátní plochy.
Nová poptávka od začátku 21. století neustále klesá. V letech 2000 až 2005 bylo potřeba v průměru 81 kilometrů čtverečních ročně, v posledních čtyřech letech ani ne polovina tohoto množství (viz tabulka „Roční nové využití půdy v km²“).

Účetní dvůr zpochybňuje horní hranici 2,5 hektaru za den

Současný vládní program stanovuje snížení spotřeby půdy na 2,5 hektaru denně, i když je třeba poznamenat, že není stanoven žádný závazný časový horizont pro dosažení tohoto cíle. Bez ohledu na to je tento nediferencovaný cíl z pohledu Spolkového stavebního cechu v rozporu se závazkem spolkové vlády k vyvážené pozemkové politice, protože hromadí všechny projekty – bez ohledu na stupeň utěsnění a ekonomické důsledky. Rakouské sdružení obcí a příslušné zemské rady tuto horní hranici, která byla nevhodně „předepsána“ spolkovou vládou, stále kritizují.
Kritiku vyjádřil na jaře tohoto roku i Účetní dvůr. Východiska: Účetní dvůr zkoumal průběh rakouské konference o územním plánování (ÖROK) od listopadu 2023 do dubna 2024. ÖROK je instituce podporovaná spolkovou vládou, státy, městy a obcemi za účelem koordinace územního plánování a regionálního rozvoje na národní úrovni. Je mimo jiné zodpovědná za vypracování „Půdní strategie pro Rakousko“, kterou na začátku roku 2024 schválily všechny spolkové země.
Účetní dvůr této strategii věnoval ve své zprávě o auditu samostatnou kapitolu a ohledně cíle 2,5 hektaru vyvodil následující závěr: „Spolková vláda v roce 2002 chtěla snížit nárůst „trvale uzavřených oblastí“ v Rakousku do roku 2010 na 2,5 hektaru denně. Cílem bylo snížit jej na maximálně jednu desetinu tehdejšího průměru zakrytí 25 hektarů za den. zdůvodnění nebo opodstatněné metodické Strategie žádné neobsahovala odvození této cílové hodnoty.“(Zdroj: „Rakouská konference o územním plánování – Strategie úřadu a území“, zpráva Účetního dvora, duben 2025, strana 72). Kromě toho zůstává nejasné, „zda se cílová hodnota týkala dodatečného využívání půdy nebo zakrývání povrchu“.(Zdroj: „Rakouská konference o územním plánování – Strategie úřadu a území“, zpráva Účetního dvora, duben 2025, strana 90)

Nutná terminologická upřesnění

Účetní dvůr ve své zprávě také poukazuje na to, že pojmy použité k definování cíle (uzavřené oblasti, využití půdy, využití půdy) nebyly „jasně definovány“.(Zdroj: „Rakouská konference o územním plánování – Strategie úřadu a území“, zpráva Účetního dvora, duben 2025, strana 12)
Federální stavební cech sdílí tento názor, protože termín „spotřeba půdy“ často vede k nesprávným závěrům. Například park nebo nemovitost s rodinným domem a květinovou loukou jsou v oficiálních statistikách považovány za 100% „využité“, i když ve většině případů je skutečně zaplombována nebo zastavěna jen malá část celé nemovitosti. „Utěsnění“ znamená, že zeminu pokrývá nepropustná vrstva. „Využito“ znamená, že plocha již není k dispozici pro zemědělství nebo lesnictví.
Závěr: Pouze zlomek využité plochy podle statistik je skutečně zapečetěný. Tato diferenciace by však byla zásadní, aby bylo možné vést objektivní diskusi o vyvážené strategii ochrany půdy.

Fakta vs. emoce

Obecně lze pozorovat, že veřejná debata na téma zabírání půdy je v posledních letech stále populističtější a stále méně podložená fakty: často dochází k velmi emotivně nabitým srovnáním („zabetonováno“, fotbalová hřiště atd.) nebo se jako reprezentativní příklady domněle nadměrného zabírání půdy používají náměstí v městských (!) oblastech. I když jsou takové metody ve své cílové skupině jistě účinné, bývají zavádějící: na jedné straně je (vyšší) procento spotřeby půdy pravidelně využíváno a prezentováno jako zapečetěné (jak však již bylo zmíněno, míra zapečetění v Rakousku je pouze kolem poloviny spotřeby půdy). Na druhou stranu se (vědomě?) přehlíží, že i neuzavřená plocha je stále považována za využívanou oblast: městský park Graz, dunajský park v Linci, zahrada kolem rodinného domu na vídeňském předměstí: to vše je v oficiálních statistikách považováno za využívanou oblast, ale stále pozitivně přispívají k aktuálním výzvám (např. horko ve městě, schopnost půdy prosakovat atd.). Tímto způsobem jsou veškeré snahy o odpečetění městských oblastí zredukovány na absurditu.
Namísto zevšeobecňování a zavádění potřebuje debata objektivizaci a diferenciaci: na rozdíl od prohlášení různých ekologických nevládních organizací není Rakousko tolik citovaným evropským šampiónem, pokud jde o využívání půdy nebo zakrývání půdy. Rakousko je spíše uprostřed pole napříč EU. „První místo“ jsou Holandsko a Belgie s úrovní těsnění, která je téměř čtyřikrát vyšší. Na třetím místě následuje Německo s úrovní těsnění, která je přibližně dvakrát vyšší než v Rakousku.

Iniciativa „Aliance se zdravým rozumem“ provádí vzdělávací činnost

Aby se diskuse vrátila na objektivní úroveň, byla v Rakousku vytvořena aliance stavebních profesionálů, která provádí důležitou vzdělávací práci. Zejména je uveden statistický základ a možné negativní důsledky nediferencované horní hranice. Taková horní hranice by představovala neřešitelné problémy pro obce s populačním růstem a bránila by poskytování bydlení lidem: v letech 2021 až 2024 bylo na stavební účely využíváno v průměru 33,5 km² ročně. Při limitu plochy 2,5 hektaru za den by se muselo ušetřit 24,5 km² ročně. Nevyhnutelně se tedy nabízí otázka, kde by měla rostoucí populace v budoucnu žít.
Kromě toho by byly nevyhnutelné podstatné škrty v průmyslové a komerční výstavbě, ve veřejných zařízeních, jako jsou školy a školky, a ve výstavbě infrastruktury. Dalšími důsledky by byly rostoucí ceny pozemků a ztráta pracovních míst: pokud by byl zaveden plošný limit 2,5 hektaru denně, bylo by v dlouhodobém horizontu ohroženo přibližně 250 000 pracovních míst. Z toho asi 105 000 v průmyslu, 72 000 ve stavebnictví a 73 000 v ostatních nepřímo ovlivněných ekonomických sektorech.(Zdroj: „Spotřeba půdy: Dopady plánované horní hranice na trh práce, bytovou výstavbu a rozšiřování infrastruktury, Kreutzer Fischer Partner, leden 2024)

Závěr

Pro seriózní kvantifikaci plošného stropu neexistuje žádný mechanismus, který by zohledňoval různé okolnosti (např. imigraci a emigrace) v rakouských obcích a se kterým by bylo možné vypracovat cíle na místní úrovni. Svévolně a jednostranně stanovená horní hranice každopádně není řešením, neboť zbavuje obce veškerého prostoru pro jednání a ignoruje výše nastíněné negativní ekonomické a společensko-politické důsledky.
Naproti tomu pečlivě promyšlená územní strategie pro udržitelný rozvoj Rakouska a odpovídající bezpečnost plánování by byla pozitivním přístupem. To však musí v každém případě zahrnovat celkové zvážení všech kritérií, která je třeba vzít v úvahu. Kromě toho by byl nejvyšší čas zakotvit skutečné povrchové těsnění - místo spotřeby půdy - jako ústřední parametr v příslušných statistikách a ve veřejném diskurzu.